|
|
Důchodový systém v ČR - vývoj po roce 1989 a jeho reforma
Belčev, Daniel ; Potůček, Martin (vedoucí práce) ; Duškov, Ivan (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na analýzu reformy českého důchodového systému s tím, že pro uvědomění si příslušných konsekvencí je analyzována v kontextu celého vývoje českého důchodového systému po roce 1989. Vedle hodnotového aspektu je pozornost věnována demografickému, legislativnímu, politickému, ekonomickému, sociálnímu, institucionálnímu a mezinárodnímu aspektu organizace a financování resp. finanční udržitelnosti důchodového systému. Rovněž je kladen důraz na komparaci důchodové reformy, která je realizována koaliční vládou premiéra Petra Nečase, s koncepcí důchodové reformy opoziční ČSSD prizmatem kritérií rozpočtové odpovědnosti, kvality života důchodců, solidarity, sociální spravedlnosti, ekvivalence a odolnosti důchodové reformy v čase. Teoretickými východisky jsou teorie path dependency, teorie institucionalismu, teorie Welfare State, teorie korporativismu a kriteriální ukotvení reformy. V diplomové práci je uplatněna metoda analýzy sekundárních dat a metoda komparativní analýzy. Pro získání sekundárních dat jsou využity metody vyhledávání dokumentů a datových záznamů.
|
|
|
Věk potřebný pro nárok na starobní důchod - vývoj a determinanty ovlivňující jeho změny
Nešporová, Stanislava ; Potůček, Martin (vedoucí práce) ; Hedbávný, Petr (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na důchodový systém, konkrétně na věk potřebný pro nárok na starobní důchod (dále "důchodový věk"). Tento institut je velmi důležitý pro systém starobních penzí. Důchodový věk je významným determinantem každého důchodového systému a jeho stability. Ekonomický i demografický stav společnosti závisí mimo jiné také na tom, v kolika letech občané mohou odcházet do starobního důchodu, souvisí s životní úrovní obyvatel daného státu, má vliv na pracovní příležitosti apod. Vzhledem k tomu, že důchodový věk prošel mnoha modifikacemi a samozřejmě se vyvíjel, bude se diplomová práce zabývat právě determinanty, které ovlivnily tento institut. Bude se zabývat také etapami, ve kterých probíhal vývoj důchodového věku a aktéry, kteří se na změnách podíleli. Důležitý je také institucionální rámec dané problematiky. Téma důchodového věku bude v určitých částech práce komparováno se Slovenskou republikou, se kterou má Česká republika společnou historii, ale dnes se důchodové systémy obou zemí poměrně značně odlišují. V závěru diplomové práce bude upřesněn širší kontext důchodového věku v rámci celého důchodového systému. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Integrace dobrovolnictví do sociálních služeb pro seniory v ČR
Krbcová, Alena ; Čabanová, Bohumila (vedoucí práce) ; Mlejnková, Kristýna (oponent)
Diplomová práce "Integrace dobrovolnictví do sociálních služeb pro seniory v ČR" pojednává o stárnutí populace, které je dnes již podstatnou součástí vývoje společnosti. Jedním z důležitých nástrojů sociální politiky v boji proti nepříznivým důsledkům stárnutí populace by měla být prevence, dále pak kvalitní a snadno dostupné služby pro seniory, podpora občanské společnosti a dobrovolnictví. Jeho přínos pro společnost je významný již dnes a do budoucna bude nadále posilovat. Všeobecně lze říci, že dobrovolník má pro seniora význam jako prostředník s okolním světem, jako společník, který má čas jen pro něj. Rozvíjí občanské ctnosti a zároveň pomáhá řešit sociální problémy jako partner státních služeb i neziskového sektoru. V souvislosti s významnou změnou, jíž bylo přijetí nového zákona o sociálních službách, se ve své práci zaměřuji na to, co tento nový zákon přináší, jak za rok a půl své působnosti změnil fungování sociálních služeb v praxi a jakou roli vymezuje fenoménu dobrovolnictví.
|
|
|
Depression in aging population: Social and economic determinants
Šafářová, Kristýna ; Votápková, Jana (vedoucí práce) ; Šlegerová, Lenka (oponent)
Deprese mezi stárnoucí populací je častým jevem. Tato práce zkoumá so- cioekonomické a zdravotní faktory jako potenciální determinanty deprese. An- alyzujeme data pro evropskou populaci ve věku 50+, poskytnutá projektem SHARE. Hypotézy ohledně jednotlivých faktorů jsou formulovány na základě existující literatury. Používáme logistickou regresi, a dále prověřujeme robust- nost na několika vzorcích. Signifikantně pozitivní vztah je nalezen zejména mezi výskytem deprese a faktory spojenými se špatným fyzickým zdravím a finančními obtížemi. V Evropě i v České republice jsou šance na výskyt deprese značně vyšší pro ženy. Analýza stratifikovaných dat poukazuje, že zaměstnání snižuje šance na rozvinutí deprese u Evropanů ve věku 50-64, zatímco tyto šance podstatně zvyšuje u Čechů ve věku 65+. 1
|
|
|
Stárnutí obyvatelstva Evropy
HUSKOVÁ, Šárka
Bakalářská práce se zabývá demografickým stárnutím obyvatelstva v Evropě. V současnosti proces stárnutí postihuje všechny vyspělé země, především pak země v Evropě. Stárnutí populace vzniká jako následek změn v demografické reprodukci, které souvisí s procesem druhého demografického přechodu. Jejím důsledkem se mění počet a podíl osob v dětské a postreprodukční složce populace. Hlavním cílem této práce je prezentace stárnutí obyvatelstva v Evropě pomocí různých ukazatelů. První část je zaměřena na pojmy a procesy související se stárnutím populace, druhá na metody a techniky hodnocení a třetí se věnuje hodnocení věkové struktury obyvatelstva Evropy. V poslední části je za pomocí Ballovy metody hodnocení stárnutí obyvatel prezentována typologie evropských států.
|
|
|
Věk potřebný pro nárok na starobní důchod - vývoj a determinanty ovlivňující jeho změny
Nešporová, Stanislava ; Potůček, Martin (vedoucí práce) ; Hedbávný, Petr (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na důchodový systém, konkrétně na věk potřebný pro nárok na starobní důchod (dále "důchodový věk"). Tento institut je velmi důležitý pro systém starobních penzí. Důchodový věk je významným determinantem každého důchodového systému a jeho stability. Ekonomický i demografický stav společnosti závisí mimo jiné také na tom, v kolika letech občané mohou odcházet do starobního důchodu, souvisí s životní úrovní obyvatel daného státu, má vliv na pracovní příležitosti apod. Vzhledem k tomu, že důchodový věk prošel mnoha modifikacemi a samozřejmě se vyvíjel, bude se diplomová práce zabývat právě determinanty, které ovlivnily tento institut. Bude se zabývat také etapami, ve kterých probíhal vývoj důchodového věku a aktéry, kteří se na změnách podíleli. Důležitý je také institucionální rámec dané problematiky. Téma důchodového věku bude v určitých částech práce komparováno se Slovenskou republikou, se kterou má Česká republika společnou historii, ale dnes se důchodové systémy obou zemí poměrně značně odlišují. V závěru diplomové práce bude upřesněn širší kontext důchodového věku v rámci celého důchodového systému. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Důchodový systém v ČR - vývoj po roce 1989 a jeho reforma
Belčev, Daniel ; Potůček, Martin (vedoucí práce) ; Duškov, Ivan (oponent)
Rigorózní práce se zaměřuje na analýzu reformy českého důchodového systému s tím, že pro uvědomění si příslušných konsekvencí je analyzována v kontextu celého vývoje českého důchodového systému po roce 1989. Vedle hodnotového aspektu je pozornost věnována demografickému, legislativnímu, politickému, ekonomickému, sociálnímu, institucionálnímu a mezinárodnímu aspektu organizace a financování resp. finanční udržitelnosti důchodového systému. Rovněž je kladen důraz na komparaci důchodové reformy, která je realizována koaliční vládou premiéra Petra Nečase, s koncepcí důchodové reformy opoziční České strany sociálně demokratické prizmatem kritérií rozpočtové odpovědnosti, kvality života důchodců, solidarity, sociální spravedlnosti, ekvivalence a odolnosti důchodové reformy v čase. Teoretickými východisky jsou teorie path dependency, teorie institucionalismu, teorie Welfare State, teorie korporativismu a kriteriální ukotvení reformy. V rigorózní práci je uplatněna metoda analýzy sekundárních dat a metoda komparativní analýzy. Pro získání sekundárních dat jsou využity metody vyhledávání dokumentů a datových záznamů.
|
|
|
Důchodový systém v ČR - vývoj po roce 1989 a jeho reforma
Belčev, Daniel ; Potůček, Martin (vedoucí práce) ; Duškov, Ivan (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na analýzu reformy českého důchodového systému s tím, že pro uvědomění si příslušných konsekvencí je analyzována v kontextu celého vývoje českého důchodového systému po roce 1989. Vedle hodnotového aspektu je pozornost věnována demografickému, legislativnímu, politickému, ekonomickému, sociálnímu, institucionálnímu a mezinárodnímu aspektu organizace a financování resp. finanční udržitelnosti důchodového systému. Rovněž je kladen důraz na komparaci důchodové reformy, která je realizována koaliční vládou premiéra Petra Nečase, s koncepcí důchodové reformy opoziční ČSSD prizmatem kritérií rozpočtové odpovědnosti, kvality života důchodců, solidarity, sociální spravedlnosti, ekvivalence a odolnosti důchodové reformy v čase. Teoretickými východisky jsou teorie path dependency, teorie institucionalismu, teorie Welfare State, teorie korporativismu a kriteriální ukotvení reformy. V diplomové práci je uplatněna metoda analýzy sekundárních dat a metoda komparativní analýzy. Pro získání sekundárních dat jsou využity metody vyhledávání dokumentů a datových záznamů.
|
|
|
Stárnutí obyvatelstva, typologie a typy států Evropy
MÁROVCOVÁ, Veronika
Cílem práce je zhodnotit stáří evropské populace. V současnosti postihuje proces stárnutí většinu států na světě. Objevuje se především ve vyspělých zemích, mezi které se evropské státy řadí. Stárnutí populace souvisí s procesem druhého demografického přechodu, jehož důsledkem se mění podíl dětské a staré složky obyvatelstva. Hlavním cílem je zhodnotit stáří jednotlivých regionů (států) Evropy podle různých ukazatelů a na základě vícerozměrných statistických metod (bodová metoda, metoda normované proměnné, faktorová a shluková analýza) identifikovat regiony Evropy podle stáří populace.
|
host ::
RSS.